Květen 2009

Hraničná porucha osobnosti

1. května 2009 v 21:27 Babský svet
V současné době stoupá počet lidí, kteří trpí takzvanými ranými poruchami. Jednou z nich je i borderline čili hraniční porucha osobnosti. V současnosti se odhaduje, že hraniční poruchu osobnosti v nějaké míře vykazuje až 50% pacientů, kteří vyhledají psychoterapeutickou pomoc.Diagnóza hraniční poruchy osobnosti
Hraniční porucha se postupně stala obecně akceptovanou nemocí, oddělitelnou od ostatních poruch osobnosti. Existuje dalekosáhlá jed nota v tom, jaké rysy chování pozorujeme v souvislosti s hraniční poruchou. Kritéria jsou shrnuta v tzv. DSM - III - R.

Obecný vzorec nestability v oblasti nálady, mezilidských vztahů a obrazu sebe samého. Počátek leží v rané dospělosti a porucha se projevuje v nejrůznějších oblastech života. Musí být splněno nejméně pět z následujících kritérií:

1. Vzorec nestabilních, ale intenzivních mezilidských vztahů, který se vyznačuje střídáním obou extrémů, přehnané idealizace a devalvace;

2. impulzivita u nejméně dvou potenciálně sebepoškozujících aktivit, např. utrácení peněz, sexuality, zneužívání omamných látek, krádeží v obchodech, bezohledné jízdy a záchvatů žravosti (kromě sebevraždy nebo sebemrzačení, viz k tomu bod 5.);

3. nestabilita v oblasti emocí, např. výrazné změny nálady od základního pocitu k depresi, podrážděnosti nebo úzkosti, přičemž tyto stavy obvykle trvají několik hodin, nebo v řídkých případech déle než několik dní;

4. nepřiměřená, silná zlost nebo neschopnost ovládat zlost, např. časté záchvaty zlosti, přetrvávající zlost nebo rvačky;

5. opakované vyhrožování sebevraždou, náznaky sebevraždy nebo sebevražedné pokusy nebo jiné sebemrzačící chování;

6. výrazná a trvalá porucha identity, která se projevuje ve formě nejistoty v nejméně dvou z následujících oblastí života: obrazu sebe samého, sexuální orientaci, dlouhodobých cílech nebo přáních ohledně povolání, v druhu přátel nebo partnerů nebo v osobních hodnotových představách;

7. chronický pocit prázdnoty nebo nudy;

8. zoufalá snaha zabránit reálnému nebo imaginárnímu osamění (kromě sebevraždy nebo sebemrzačení, viz k tomu bod 5.).

Anorexia-info

1. května 2009 v 21:13 Babský svet
Mentálna anorexia je definovaná ako porucha výživy spôsobená odmietaním jedla. Má psychogénny pôvod (psychoneuróza, prípadne účelová reakcia).

Vyskytuje sa zväčša vo veku 15-35 rokov, častejšie u žien ako u mužov. I keď mentálna anorexia je primárna psychická porucha a patrí do kompetencie psychiatra, endokrinológ sa stretáva s týmto ochorením pre pripojenú amenoreu (vynechanie menštruácie) predovšetkým však pri diferenciálnodiagnostickom posudzovaní hypopituitarizmu (hormonálne poruchy podmozgovej žľazy). Pri vzniku mentálnej anorexie môže mať osobitnú úlohu podvedomé úsilie o návrat k nízkej telesnej hmotnosti ako pred pubertou (zväčša okolo 30-40 kg).
Nechuť do jedenie nie je príznakom ochorenia, ale skôr ide o popretie, ignorovanie hladu.

Zväčša sú touto chorobou postihnuté osoby premorbidne perfekcionistické, ambiciózne. Pacient odmieta príjmať potravu napriek tomu, že žije v prostredí, kde je jej nadbytok. Aby ovládol impulz jesť, používa na udržanie stavu hladovanie a na potlačenie biologických funkcii niekedy preháňadlá, anorexíva, vyvoláva si vracanie a pod.. S mentálnou anorexiou býva spojené tajnostkárstvo, rituálne správanie, izolácia od rovesníkov, psychický nepokoj. Často je zachovaná psychická i fyzická aktivita napriek pomerne pokročilej kachektizácii (ťažké schudnutie a vysilenie). Vo fyzikálnom náleze je v popredí závažný pokles hmotnosti, bledosť, suchosť pokožky a vlasov, chladné ruky a nohy, bradykardia, hypotenzia, znížená potivosť, intolerancia chladu. Mierna anémia nie je zriedkavá, ale môže ju zastierať hemokoncentrácia. Bielkoviny séra sa udržujú v normálnom rozsahu až do pokročilého hladovania, keď ich pokles môže zapríčiniť vznik opuchov. Amenorea niekedy vzniká ešte pred poklesom hmotnosti, častejšie počas nej. Podľa najnovších výskumov pri mentálnej anorexii ide o jednu z foriem funkčného gonadotropínového hypopituitarizmu,. Ostatné hormóny hypofýzy pri stimulačných testoch reagujú normálne, koncentrácia rastového hormónu býva dokonca často zvýšená.
Pri mentálnej anorexii na rozdiel od hladu sa zriedka vyskytujú avitaminózy, svalová slabosť býva menej nápadná a menšia je atrofia prsníkov (oproti chudnutiu ostatných častí tela). U pacientiek s mentálnou anorexiou sa zriedka vyskytujú závažné infekcie.

Liečba: potrebná je hospitalizácia. Najdôležitejšie je prelomiť odpor k jedeniu a docieliť náležitý prírastok hmotnosti, i keby sa zo začiatku potrebné množstvo stravy malo podať pomocou gastrickej sondy. Aspoň spočiatku je potrebný pokoj na posteli a cieľavedomá liečba. Vyhýbame sa podávaniu androgénnych derivátov. Niekedy je dôležité do psychoterapie zahrnúť aj rodinu pacienta.